Životopis:
Samuel Eto´o:
Jsou fotbalisté, kteří se na Olymp vysvihnou jestě jako mláďata poté, co v lize odkopou sotva pár zápasů . Pak jsou takoví, kterým talent od pánaboha rovně· neschází, ale cestu nahoru si musí prosekat jako dobrodruh stezku v d·ungli. Třiadvacetiletý Kamerunec Samuel Eto’o je právě takový případ.
Jeho prokletím se stal slavný klub jménem Real Madrid. Bílý balet si ho k sobě v mládí přivázal, protoze vycítil ohromný Kameruncův potenciál. Jenomze az na pár chvil mu nedal vůbec žádnou šanci fanouškům Realu ukázat, že je fotbalistou hodným posvátného dresu. Snad i proto mu letos jeho přestup z Mallorky do Barcelony tolik nezazlívali.
O tom, ze Eto’o má talentu na rozdávání, věděli experti v Kamerunu moc dobře. Nějak se to doneslo i vedení Realu Madrid v čele s prezidentem Lorenzem Sanzem. A tak se stalo, ze Eto’ovi bylo sestnáct let a uz si balil na cestu do Evropy. Hlásil se samozřejmě nikoliv na Bernabéu, ale v tréninkovém centru béčka, které hraje ve třetí lize. A tady začaly vsechny útrapy. Eto’o si totiz nekopl do míče a putoval na hostování do Leganesu.
Navzdory velice tězkému roku, který jako teenager ve Spanělsku zazil, ho na konci sezony čekala sladká odměna. Byl totiz povolán na mistrovství světa 1998 do Francie a ve svých 17 letech a třech měsících se stal suverénně nejmladsím účastníkem turnaje. Byl také jediným ze 704 zapsaných hráčů, který se narodil v 80. letech.
To Sanze naladilo a údajně se přimluvil za to, aby kouč Guus Hiddink Eto’a vyzkousel v áčku. Stalo se, ovsem po jediném zápase znovu zmizel na hostování. Tentokrát to bylo u· v Primera División, přihlásil se Espanyol Barcelona. Jenomze z toho byla černá můra, Kamerunec totiz neodehrál ani minutu! To ho dozralo, a tak sel za prezidentem. „Řekl jsem mu, ze kdyz nedělám svou práci, tak az mi neplatí,“ vzpomíná Eto’o na hořkou zkusenost, kterou na své první barcelonské staci udělal.
Po tristním roce v Katalánsku přisla druhá stance, a jak se později ukázalo, i poslední v dresu Realu Madrid. Eto’o nepadl do noty ani Johnu Toshackovi, a tak se během zimního přestupního období stěhoval na dalsí hostování. To se do třetice ukázalo jako správná varianta, proto·e na Mallorce rozkvetl jako růze. Prakticky ihned si získal místo v základní sestavě, dával důlezité góly a stal se idolem fanousků. Splnilo se mu tedy to, po čem snil na Santiagu Bernabéu. Mallorca je vsak přece jen mensí klub v malém městě na ostrově, a po dvou letech se začalo zdát, ze je Eto’ovi těsná. Fanousci a novináři si totiz povsimli, ze k fotbalovým kvalitám přidal i něco z hvězdných manýrů.
Tak třeba se pustil do války s renomovaným odborníkem, současným koučem národního celku Spanělska Luisem Aragonésem, jemuz vsichni hráči, které kdy kde trénoval, uctivě vykali. Psala se sezona 2000/01 a devatenáctiletý zobák si na uznávaného trenéra, přezdívaného Mudrc z Hortalezy, otevřel pusu. Dnes jsou vsak vsechny spory zapomenuty. Eto’o se dokonce Aragonése zastal při nedávné aféře, kdy do novin proniklo, ze mladíka Josého Antonia Reyese z Arsenalu motivoval slovy: „Pane Reyesi, ukazte tomu negrovi (Thierrymu Henrymu), ze jste lepsí nez on.“ Hned byl na světě skandál, ze Aragonés je rasista. „Kdepak, děda zádný rasista není,“ řekl doslova Eto’o. „K hráčům tmavé pleti má vřelý vztah, třeba Finidi byl jako jeho syn.“ S kazdou dalsí sezonu na Baleárech bylo stále zřejmějsí, ze Eto’o brzy dres Mallorky odlozí a půjde o stupeň výs. „Touzím po velkoklubu,“ nechal se několikrát slyset.
Jenze jako přízrak se nad Eto’em pořád vznázel duch Realu Madrid. Po prvním roce hostování se totiz jeho působení na Mallorce změnilo v poloviční přestup – padesát procent práv hráče tedy patřilo baleárskému klubu, druhých padesát pak Realu. Královský klub z Madridu si tak jistil zadní vrátka pro případ, ze by se Eto’o rozzářil. Mallorca měla sice právo hráče prodat, ale s jeho přestupem musel souhlasit Bílý balet. A to se ukázalo jako klíčové při letní přestupové tahanici.
Nejdřív měl Eto’o jít do Atlétika Madrid, jenze to záhy padlo. Pak se objevil zájem Liverpoolu, ale taky znovu Realu Madrid. „Pokud vyhraju volby, přivedu zpátky Eto’a, který byl nepochopitelně přehlízený,“ hřímal Sanz, který se letos v červnu postavil jako protikandidát Florentinu Pérezovi. Jenze neuspěl, a tak osud Kamerunce nabral jiný směr. Ozval se totiz nejnenáviděnějsí protivník Realu Madrid: FC Barcelona. A nebyl by to Real, kdyby nechal hráče, jemuz má podle smlouvy co mluvit do jeho kariéry, jen tak odejít k opovrhovaným Culés, aniz by udělal kapánek dusno. A tak se sprajcnul a řekl důrazné ne. Nejdřív dokonce udělal na hráče nabídku. „Eto’o je hráč zajímavý pro budoucnost,“ vykrucoval se vsak Pérez. „Uvazujeme, ze ho koupíme, ale na Bernabéu přijde nejdřív za rok, az Roberto Carlos získá spanělské občanství. Zatím máme moc extracomunitarios (cizinci mimo EU),“ podotkl Emilio Butragueňo, asistent tehdejsího sportovního ředitele Jorgeho Valdana.
Real se tak stále nemohl rozhodnout, jestli oněch padesát procent práv na hráče odkoupí zpátky, nebo ne, a to začalo vadit prezidentu Barcelony Joanu Laportovi. „Dělají vsechno pro to, aby jeho přestup na Nou Camp znemoznili,“ pokrčil rameny. „Je to hrůza, je to jako za časů otrokářství. Nakládá se se mnou jako se zbozím,“ hořekoval Kamerunec.
Kdyz Barcelona nakonec vysponovala nabídku az skoro na dvojnásobek startovní sumy, Real povolil a Eto’o se konečně dočkal vytouzeného velkoklubu. Problém s extracomunitarios Laporta vyřesil tak, ze Javiera Saviolu poslal hostovat do Monaka, a vyčistil tak místo pro Eto’a. Ten zkraje sezony chytil střeleckou slinu a ukázal, ze jeho angazování se zřejmě vyplatí. Dvakrát skóroval i v duelu proti "své" Mallorce, ale góly neslavil. „To prostě nejde. Z úcty ke klubu a jeho příznivcům, protoze nebýt jich, dneska nejsem tady,“ pravil fotbalista, který se před odchodem z Baleárů s fanousky rozloučil otevřeným dopisem v místních novinách.
Po skončení minulé sezóny se Eto´o zranil a Barcelona byla v ´´krizi´´.Čekalo se na jeho návrat a hlavně na jeho góly.Několikrát se nepohodl s trenérem frankem Raikárdem.eto´o už byl zdravý a vrátil se jenže střelecké umění ho opustilo nedával tolik gólů jako minule.Asi i proto barcelona skončila v lize druhá a v Lize Mistrů předčasně vypadla s Liverpoolem.
Fotografie:
Samuel Eto´o:
Jsou fotbalisté, kteří se na Olymp vysvihnou jestě jako mláďata poté, co v lize odkopou sotva pár zápasů . Pak jsou takoví, kterým talent od pánaboha rovně· neschází, ale cestu nahoru si musí prosekat jako dobrodruh stezku v d·ungli. Třiadvacetiletý Kamerunec Samuel Eto’o je právě takový případ. Jeho prokletím se stal slavný klub jménem Real Madrid. Bílý balet si ho k sobě v mládí přivázal, protoze vycítil ohromný Kameruncův potenciál. Jenomze az na pár chvil mu nedal vůbec žádnou šanci fanouškům Realu ukázat, že je fotbalistou hodným posvátného dresu. Snad i proto mu letos jeho přestup z Mallorky do Barcelony tolik nezazlívali.
O tom, ze Eto’o má talentu na rozdávání, věděli experti v Kamerunu moc dobře. Nějak se to doneslo i vedení Realu Madrid v čele s prezidentem Lorenzem Sanzem. A tak se stalo, ze Eto’ovi bylo sestnáct let a uz si balil na cestu do Evropy. Hlásil se samozřejmě nikoliv na Bernabéu, ale v tréninkovém centru béčka, které hraje ve třetí lize. A tady začaly vsechny útrapy. Eto’o si totiz nekopl do míče a putoval na hostování do Leganesu.
Navzdory velice tězkému roku, který jako teenager ve Spanělsku zazil, ho na konci sezony čekala sladká odměna. Byl totiz povolán na mistrovství světa 1998 do Francie a ve svých 17 letech a třech měsících se stal suverénně nejmladsím účastníkem turnaje. Byl také jediným ze 704 zapsaných hráčů, který se narodil v 80. letech.
To Sanze naladilo a údajně se přimluvil za to, aby kouč Guus Hiddink Eto’a vyzkousel v áčku. Stalo se, ovsem po jediném zápase znovu zmizel na hostování. Tentokrát to bylo u· v Primera División, přihlásil se Espanyol Barcelona. Jenomze z toho byla černá můra, Kamerunec totiz neodehrál ani minutu! To ho dozralo, a tak sel za prezidentem. „Řekl jsem mu, ze kdyz nedělám svou práci, tak az mi neplatí,“ vzpomíná Eto’o na hořkou zkusenost, kterou na své první barcelonské staci udělal.
Po tristním roce v Katalánsku přisla druhá stance, a jak se později ukázalo, i poslední v dresu Realu Madrid. Eto’o nepadl do noty ani Johnu Toshackovi, a tak se během zimního přestupního období stěhoval na dalsí hostování. To se do třetice ukázalo jako správná varianta, proto·e na Mallorce rozkvetl jako růze. Prakticky ihned si získal místo v základní sestavě, dával důlezité góly a stal se idolem fanousků. Splnilo se mu tedy to, po čem snil na Santiagu Bernabéu. Mallorca je vsak přece jen mensí klub v malém městě na ostrově, a po dvou letech se začalo zdát, ze je Eto’ovi těsná. Fanousci a novináři si totiz povsimli, ze k fotbalovým kvalitám přidal i něco z hvězdných manýrů.
Tak třeba se pustil do války s renomovaným odborníkem, současným koučem národního celku Spanělska Luisem Aragonésem, jemuz vsichni hráči, které kdy kde trénoval, uctivě vykali. Psala se sezona 2000/01 a devatenáctiletý zobák si na uznávaného trenéra, přezdívaného Mudrc z Hortalezy, otevřel pusu. Dnes jsou vsak vsechny spory zapomenuty. Eto’o se dokonce Aragonése zastal při nedávné aféře, kdy do novin proniklo, ze mladíka Josého Antonia Reyese z Arsenalu motivoval slovy: „Pane Reyesi, ukazte tomu negrovi (Thierrymu Henrymu), ze jste lepsí nez on.“ Hned byl na světě skandál, ze Aragonés je rasista. „Kdepak, děda zádný rasista není,“ řekl doslova Eto’o. „K hráčům tmavé pleti má vřelý vztah, třeba Finidi byl jako jeho syn.“ S kazdou dalsí sezonu na Baleárech bylo stále zřejmějsí, ze Eto’o brzy dres Mallorky odlozí a půjde o stupeň výs. „Touzím po velkoklubu,“ nechal se několikrát slyset.
Jenze jako přízrak se nad Eto’em pořád vznázel duch Realu Madrid. Po prvním roce hostování se totiz jeho působení na Mallorce změnilo v poloviční přestup – padesát procent práv hráče tedy patřilo baleárskému klubu, druhých padesát pak Realu. Královský klub z Madridu si tak jistil zadní vrátka pro případ, ze by se Eto’o rozzářil. Mallorca měla sice právo hráče prodat, ale s jeho přestupem musel souhlasit Bílý balet. A to se ukázalo jako klíčové při letní přestupové tahanici.
Nejdřív měl Eto’o jít do Atlétika Madrid, jenze to záhy padlo. Pak se objevil zájem Liverpoolu, ale taky znovu Realu Madrid. „Pokud vyhraju volby, přivedu zpátky Eto’a, který byl nepochopitelně přehlízený,“ hřímal Sanz, který se letos v červnu postavil jako protikandidát Florentinu Pérezovi. Jenze neuspěl, a tak osud Kamerunce nabral jiný směr. Ozval se totiz nejnenáviděnějsí protivník Realu Madrid: FC Barcelona. A nebyl by to Real, kdyby nechal hráče, jemuz má podle smlouvy co mluvit do jeho kariéry, jen tak odejít k opovrhovaným Culés, aniz by udělal kapánek dusno. A tak se sprajcnul a řekl důrazné ne. Nejdřív dokonce udělal na hráče nabídku. „Eto’o je hráč zajímavý pro budoucnost,“ vykrucoval se vsak Pérez. „Uvazujeme, ze ho koupíme, ale na Bernabéu přijde nejdřív za rok, az Roberto Carlos získá spanělské občanství. Zatím máme moc extracomunitarios (cizinci mimo EU),“ podotkl Emilio Butragueňo, asistent tehdejsího sportovního ředitele Jorgeho Valdana.
Real se tak stále nemohl rozhodnout, jestli oněch padesát procent práv na hráče odkoupí zpátky, nebo ne, a to začalo vadit prezidentu Barcelony Joanu Laportovi. „Dělají vsechno pro to, aby jeho přestup na Nou Camp znemoznili,“ pokrčil rameny. „Je to hrůza, je to jako za časů otrokářství. Nakládá se se mnou jako se zbozím,“ hořekoval Kamerunec.
Kdyz Barcelona nakonec vysponovala nabídku az skoro na dvojnásobek startovní sumy, Real povolil a Eto’o se konečně dočkal vytouzeného velkoklubu. Problém s extracomunitarios Laporta vyřesil tak, ze Javiera Saviolu poslal hostovat do Monaka, a vyčistil tak místo pro Eto’a. Ten zkraje sezony chytil střeleckou slinu a ukázal, ze jeho angazování se zřejmě vyplatí. Dvakrát skóroval i v duelu proti "své" Mallorce, ale góly neslavil. „To prostě nejde. Z úcty ke klubu a jeho příznivcům, protoze nebýt jich, dneska nejsem tady,“ pravil fotbalista, který se před odchodem z Baleárů s fanousky rozloučil otevřeným dopisem v místních novinách.
Po skončení minulé sezóny se Eto´o zranil a Barcelona byla v ´´krizi´´.Čekalo se na jeho návrat a hlavně na jeho góly.Několikrát se nepohodl s trenérem frankem Raikárdem.eto´o už byl zdravý a vrátil se jenže střelecké umění ho opustilo nedával tolik gólů jako minule.Asi i proto barcelona skončila v lize druhá a v Lize Mistrů předčasně vypadla s Liverpoolem.
Fotografie: